Otisk, občanské sdružení
Vítejte na stránkách občanského sdružení OTISK
Předprodej vstupenek
Rozhledna Bolfánek
pro návštěvníky
Historie areálu Bolfánek
Historii úchvatného místa na vrcholu kopce Žďár , zlidověle na Bolfánku , lze tušit již v dobách dávných prastarých kultur . Dnes již víme, že křesťanské ( a před nimi i pohanské ) svatyně často vznikaly právě na posvátných místech předchozích kultur a s největší pravděpodobností tomu tak bylo i zde , na Bolfánku.
Křesťanskou sakrální stavbu (kapličku) zde dle legendy založil řezenský biskup Wolfgang. Právě on roku 973, při svém nástupu na biskupský stolec v Řezně , souhlasil s odtržením Čech od řezenské diecéze a umožnil tím vznik Pražského biskupství. Dle legendy podnikl do Čech misijní cestu a sám vysvětil prvního českého biskupa . Na zpáteční cestě z Prahy procházel Chudenickem, zastavil se na mystickém vrcholu kopce Žďár , odkud žehnal české zemi a místnímu lidu. V kamenném masivu , na němž biskup Wolfgang stál , zůstal po jeho odchodu otisk stopy a důlek po biskupské berli a dodnes se mu přisuzují léčivé účinky.
Ať již tato místní legenda stojí na historickém základu či nikoliv , faktem je , že svatý Wolfgang se stal patronem Chudenicka i šlechtického rodu Černínů a místo na vrcholku kopce Žďár vyhledávaným a hojně navštěvovaným poutním místem . V dobách baroka byl kostel sv.Wolfganga nad Chudenicemi nejvýznamějším a nejznámějším svatowolfgangským poutním místem v Čechách.
První písemné zmínky o stávající menší církevní stavbě , které se dochovaly , jsou z let 1664 a 1666. Základ k novému velkému baroknímu kostelu položil hrabě Heřman Černín a ten byl vystavěn za hraběte Josefa Františka Černína dle plánů černínského architekta Ferdinanda Maxmiliána Kaňky a to v letech 1722 – 26 . Výzdoba kostela se však protáhla až do roku 1731. Pod kostelem byla současně vystavěna poustevna , kterou obývali poustevníci třetího řádu Františkánů. Ti měli za úkol zvonit na zvony i vypomáhat knězi.
Architekt F.M.Kaňka navrhl postavit mohutný jednolodní chrám s pěti oltáři , při čemž hlavní oltář byl zasvěcen samozřejmě svatému Wolfgangovi. Poutě se zde konaly v pondělí velikonoční , svatodušní a na sv.Wolfganga ( 31.říjen ) za hojné účasti tisíců poutníků z Čech i nedalekých Bavor.
Roku 1772 nechal syn F.J.Černína , Prokop Vojtěch , ke kostelu přistavět kapli nad skaliskem s otiskem stopy a biskupské berle sv.Wolfganga .
Kaple s názvem „Šlépějová kaple“ byla roku 1897 za hraběte Jaromíra Černína upravena pro konání fundačních mší a při této úpravě bylo ke kapli přistavěno átrium , které podpírají dva dórské sloupy. Došlo i k výměně schátralých dřevěných schodů za nové kamenné, po kterých se dá sestoupit pod skálu s otisky. Ta je zde puklá a lidová pověst praví , že až se skála rozestoupí tak , aby puklinou mohla projít těhotná žena , nastane zánik světa.
Barokní kostel sv.Wolfganga bohužel sloužil poutníkům pouhých 60. let . Osudová rána jej postihla roku 1786 v podobě dekretu císaře Josefa II. , o zrušení filiálních kostelů. Chrám byl odsvěcen , inventář rozebrán a rozvezen do okolních kostelů. Od té doby neužívaný kostel chátral a počátkem 19.století bylo rozhodnuto o jeho zboření.
Zachována byla pouze kostelní věž , která tehdy přišla o svůj barokní vzhled s cibulovou bání a roku 1845 byla upravena na 45m vysokou rozhledu. Přestavbu provedl tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka , který stavbu opatřil novogotickou věží s pěti věžičkami a pavlánem. Rozhledna dodnes poskytuje nádherný výhled na okolní malebnou krajinu , ale i hřebeny šumavských hor i vrcholy Českého lesa.
Fotogalerie
